Jaký vliv má development BESS na SPOTový trh? Case study z Kalifornie.

Česká energetika je stále závislá především na fosilních palivech a jádru, nicméně i u nás roste podíl OZE a tím pádem i potřeba akumulace. Na rozdíl od Kalifornie u nás v sektoru obnovitelných zdrojů dominuje fotovoltaika, vzhledem k tomu, že podíl vodních elektráren se dlouhodobě drží na podílu okolo 5% bez větších možností rozvoje a stejně tak dlouhodobě stagnoval development větrných elektráren s podílem okolo 2%, ačkoliv v posledních letech se i tento sektor začíná znovu hýbat. (zdroj: Roční zpráva o provozu elektrizační soustavy České republiky 2024)

Fotovoltaika však v posledních 15 letech zaznamenala zásadní růst – nejprve okolo roku 2010, kdy bylo instalováno přibližně 2 000 MWp nových převážně průmyslových FVE s významnou státní podporou, a následně po roce 2022, kdy především díky zdražení energií kvůli válce na Ukrajině a významným dotacím na domácí FVE začal instalovaný fotovoltaický výkon opět významně růst až na 4 430 MWp v roce 2024. V roce 2025 je sice zřejmé určité zpomalení způsobené snížením dotací na domácí FVE i nepříliš výhodnými podmínkami na SPOTovém trhu, ale určitý růst stále probíhá. Velká část současného rozvoje FVE je v posledních letech způsobena právě instalacemi u rodinných domů, v roce 2024 měly rezidenční FVE téměř poloviční podíl na celkovém nově instalovaném výkonu, v roce 2023 pak ještě větší, na střechách domů bylo instalováno 823,3 MWp z celkových instalovaných 970 MWp. (zdroj: DVS.cz, Solární Asociace)

Pokud jde o rozvoj baterií, v roce 2024 byla většina instalované kapacity právě ve formě baterií přidružených k malým FVE a součet výkonů těchto více než 150 000 malých bateriových úložišť činil přes 2 GWh. Tato kapacita ale slouží převážně uživatelům domácností, kde jsou instalovány, a jejich využití pro síťovou stabilizaci je obtížné. Pokud jde o velká bateriová úložiště (BESS), je Česko oproti Kalifornii značně pozadu. Teprve letos byl schválena novela zákona LEX OZE III., která konečně legálně umožnila výstavbu samostatných bateriových úložišť, odstranila neférové dvojí zpoplatnění a zavedla akumulaci energie jako oficiální pojem. Dosud tím pádem velká bateriová úložiště v ČR až na několik vyjímek, obvykle propojených s již existující velkou FVE, téměř neexistují. 

To se ale zřejmě brzy změní. Zájem investorů o výstavbu akumulace je velký, jelikož tyto projekty nabízí velmi zajímavou návratnost, stejně tak se o instalaci velkého bateriového úložiště začínají zajímat i majitelé velkých fotovoltaik, jejichž výnosnost by se instalací baterie mohla zásadně zlepšit. Celkově je jen v distribuční soustavě ČEZu rezervováno téměř 5000 MW pro akumulaci, většina v rámci vnořených výroben. Odhadujeme, že jen v následujícím roce se pravděpodobně připojí 500 – 1000 MW nové akumulace, tedy výkon, který dosahuje přibližně 1/4 celkové instalované kapacity FVE v ČR. 

V Česku sice není počet hodin se zápornými cenami tak velký jako v Kalifornii, i tak však došlo k nárůstu. Zatímco v roce 2023 bylo za rok pouze 134 hodin se zápornou cenou elektřiny, v roce 2024 toto číslo stouplo na 315 hodin a v listopadu 2025 je hodin se zápornou cenou dokonce už 322. Stejně jako v Kalifornii je nejvíc záporných cen na jaře a v létě, například letos v dubnu bylo v ČR ztrátových 72 hodin, v květnu 81 hodin a v červnu 69 hodin. Situace je tedy i přes výrazný nárůst v posledních letech stále stabilnější než v Kalifornii, pravděpodobně díky vyššímu podílu stabilních zdrojů v našem energetickém mixu.