Stav trhu s elektřinou: proč ceny míří vzhůru

Léto na energetických trzích bývá obdobím klidu. Letos je to naopak – sešlo se hned několik faktorů, které tlačí ceny elektřiny nahoru, a to jak na spotovém trhu, tak na trzích dlouhodobých. V tomto článku přinášíme stručný přehled toho, co se právě děje a co to znamená pro výrobce elektřiny.

1. Geopolitika: Hormuzský průliv zůstává rizikem číslo jedna

Od března je průliv, kterým proudí zhruba pětina světového LNG (především z Kataru), fakticky uzavřen íránskými silami. Lodní doprava se obnovuje jen částečně a za zvýšeného rizika – od začátku konfliktu eviduje Mezinárodní námořní organizace (IMO) přes 60 incidentů s komerčními plavidly. Diplomatická jednání zatím nepřinesla průlom.

Pro Evropu to znamená dražší LNG, tvrdší konkurenci s Asií o každý náklad a trvalou rizikovou prémii v cenách plynu i elektřiny.

2. Plynové zásobníky: nejníže od začátku měření

Evropské zásobníky jsou aktuálně naplněny jen z ~57 % – asi 16 procentních bodů pod pětiletým průměrem a nejníže pro toto datum od roku 2011. EU kvůli tomu dokonce zmírnila povinný cíl naplnění z 90 % na 80 %. Cena plynu TTF se drží kolem 56–58 EUR/MWh poté, co v červenci dosáhla 3,5letého maxima.

Protože plynové elektrárny často určují cenu elektřiny v síti (především v hodinách špičkového výkonu), drahý plyn znamená drahou elektřinu. A nízké zásobníky znamenají, že napjatá situace se přenese i do zimy a do doplňování v roce 2027.

3. Vlna veder: spotřeba roste, spotové ceny jsou na letních rekordech

Aktuální vlna veder zvedla spotové ceny v Evropě na úrovně obvyklé spíše na podzim – maďarský spot je na 3,5letém maximu, francouzský nejvýš za rok a půl. Vedro přitom nejen zvyšuje poptávku (klimatizace), ale současně omezuje nabídku: nízké hladiny řek komplikují chlazení jaderných elektráren.

Jak přesně vedro zvedá spotřebu, jsme spočítali na datech ČEPS: každý stupeň nad 17 °C přidá české síti ~44 MW poptávky a hodina s 33 °C znamená téměř 1 000 MW spotřeby navíc – to je výkon jednoho temelínského bloku.

4. Paks: poprvé v historii zcela odstaven

Ukázkou toho, jak křehká je nabídková strana, je maďarská jaderná elektrárna Paks (~2 000 MW, téměř polovina maďarské výroby). Kvůli rekordně nízké hladině Dunaje, 28 cm pod dosavadním minimem, přišla postupně o chlazení a poprvé za 44 let provozu míří ke kompletní odstávce. Maďarsko musí výpadek nahradit dovozem, což zvedá ceny v celém našem regionu.

5. Cal 27: trh očekává růst cen i dlouhodobě

Výše uvedené se propisuje i do cen na další roky. Německý roční kontrakt Cal 27 se obchoduje mezi 108–120 EUR/MWh. Trh tedy nepovažuje současnou situaci za krátkodobý výkyv – drahý plyn, geopolitická prémie a rostoucí citlivost výroby na počasí jsou faktory, které budou růst cen podporovat i v příštím roce.

Co to znamená pro výrobce?

Vyšší spotové i termínové ceny jsou pro výrobce elektřiny dobrou zprávou – zároveň ale roste volatilita a s ní i hodnota aktivního obchodování. Rozdíl mezi pasivním prodejem a chytrým řízením výroby na denním a vnitrodenním trhu se v takovém prostředí dále zvětšuje.

V ZenGridu trhy sledujeme nepřetržitě a výrobu našich klientů na nich zhodnocujeme automatizovaně, 24 hodin denně. Pokud vás zajímá, co současná situace znamená konkrétně pro vaši elektrárnu, ozvěte se nám.